Přejezd z al-Uly do Medíny byl o něco málo rychlejší, než jsme čekali. Vzali jsme to po obyčejných cestách, ne po dálnici, takže Tom frčel o sto šest. Používáme mapy.cz a na tohle je třeba si u nich dát pozor, zelené cesty jsou tam automaticky s rychlostí 130 km/h, avšak ne úplně každá na mapě…

Poprvé během našeho pobytu se nám stalo, že jsme byli někde včas. Dokonce s předstihem. A to v Hegře, pomyslném top místě mezi saúdskoarabskými památkami. Já byla nadšená, že si beze spěchu konečně vychutnám „arabian hospitality“. Tu jsme ještě nezmiňovali, ale je tu součástí každé turistické akce, že dostanete něco malého na zub. V Íránu…

Z Janbú do al-Uly nás čekal nejdelší přejezd našeho „zájezdu“. Podle navigace cca 5 hodin. Reálně jsme ale byli na cestě mnohem déle, kvůli zastávkám. Před odjezdem nás ale čekala ještě sháňka oběda a návštěva pošty. Říkala jsem, že kdybych tušila, jak výživným zážitkem pošta bude, možná bych byla pro to, abychom se toho ušetřili….

Druhý den v Janbú jsme byli celkem akční. Mě osobně bolely nohy fakt dost. První na programu byla rozhledna u Janbú al-Naklah. Bohužel nemáme fotku z takového úhlu, ale byla krásně posazena na skále protkané chodníčky, po nichž jsme teda my nešli. My si vyjeli autem až pod onu rozhlednu. Trapné, co? A hned potom…

Pro tuto dovolenou jsme se rozhodli zvolit taktiku „ráno se pořádně vyspat a beze spěchu se vypravit“. V našem podání to znamená se z ubytování vypotácet kolem té jedenácté. Tento přístup nám (snad) umožní program natáhnout do večerních hodin, kdy Tonička už jinak obvykle spí. Jasně, taky nám v tom pomáhá časový posun, který je…

Ráno jsme si připsali, protože jsme dva dny vstávali hodně brzy. Posnídali jsme nějaké sladké buchty, co Tom koupil večer (to sladké pečivo je vážně tragédie) a vyrazili jsme směr al-Balad neboli staré město v Džiddě. Charakteristické jsou pro al-Balad dřevěné zdobené vyřezávané balkony. Ty měly údajně sloužit jednak k regulování teploty v domech, jednak…