Pokud jste jako já, tak jste o Pule nikdy neslyšeli. Tom však zmínil tohle město, jakmile jsme začali nad Chorvatskem uvažovat. Díky za to. Po včerejšku jsme si totiž nemohli napravit chutě lépe.

Ráno jsme si dali na pohodu start, takže jsme v 9 vycházeli do již rozpálených ulic. Nebo spíš vyjížděli na rozžahavenou dálnici. Pula totiž leží zhruba hodinu cesty od Rijeky. Zajímavostí je, že tady v Chorvatsku se platí mýtné, které nás vyšlo na cca 300 Kč (a nazpět téměř to samé).

Zaparkovali jsme zdarma kousek od centra. A kousek to byl i k naší první a zároveň hlavní zastávce, koloseu. Ano, koloseu, tomu, kde se dřív gladiátoři utkávali tváří v tvář. Že to zní, jako bychom na dovolenou jeli do Itálie? A to vám rovnou prozradím, že kousek odtud je Vítězný oblouk. Říkáte si určitě něco jako: „tak počkat počkat, není tohle památka v Paříži?“. To se nepletete. Když chcete projet svět, stačí přijet do Puly. 🙂 Ale teď trochu vážně a hlavně popořadě.

Tomíkovo okénko (Marcelka šla spát):

Tomu koloseu se tady neříká a nikdy ani neříkalo koloseum. Je to aréna, nebo Aréna. Asi jak kdo chce. A ta aréna není ledajaká. My s láskou ke srovnávání už teď víme (a jistě to nikdy nezapomeneme), že je co do plochy šestou největší římskou stavbou tohoto typu a co do své výšky dokonce třetí. Vstupné není z nejlevnějších, 70 kun na osobu. A upřímně, uvnitř nic není, respektive tam není nic, to byste neviděli zpoza plotu. Jeďte ale do Puly, abyste pak mohli říct, že jste stáli za plotem arény. Tu atmošku prostě musíte nasát. Jen si to představte: banda krvežíznivých (nebo možná vyplašených?) gladiátorů, řvoucí ochozy… Nepochybně zážitek do konce života, minimálně pro ty, kdo nezvítězili.

Vstup do arény je po dost velkém množství schodů. Když už jsem to viděl na zpáteční cestu k autu, abychom tam zanechali kočárek a vrátili se bez něj, Marcelka šla s mužem u pokladen vykomunikovat, jestli by nešlo někudy vejít i s ním. Šlo. Marcelka to prostě zmenežovala.

Ale jedno se musí Pule nechat. Tohle je ve srovnání s Rijekou jiné kafe. Město je, aspoň podle toho, co jsme my viděli na vlastní oči, v pěkném stavu, doprava násobně přehlednější, po chodnících se dá chodit (i s kočárkem!) A kdo má rád ty Vítězné oblouky, brány stojící na korintských sloupech, římské chrámy apod., ten si přijde na své. Bez ironie.

Oběd a hurá na zbytek dne na pláž. Měli jsme předvybrané dvě. Jednu robinsonskou (20 až 30 minut pěšky z nejbližšího parkoviště), druhou asi 20 až 30 metrů od parkoviště. Tak kterou jsme si vybrali? Jestli hádáte, že tu robinsonskou, tak smůla. Ale naše volba byla za mě více než dobrá. Lidí málo, jakože vážně, tohle snad ani nebylo Chorvatsko. Kdybyste někdy byli poblíž – pláž Fažana.

A já už jdu taky spát. Mimochodem… Víte, že v Rijece neřvou cikády, ale v Pule ano?