Po návštěvě Dubrovníku jsme byli znechucení. Chtěli jsme si napravit chuť a zažít tady i něco pěkného, proto Tom večer sedl k internetu a začal hledat, co by se dalo podniknout, ale bez toho, aby to stálo zase majlant. Chvilka napětí. Tom nepřišel na NIC. Nebo spíš přišel na nic? Nicnedělání jsme si vyložili jako ležení na pláži, které nás nebude stát nic, a alespoň Toničce vynahradíme předešlý den, kdy si ten náš vodní živel tohohle elementu příliš neužil.
Pláž to byla pěkná, dokonce byla u vstupu do vody v určité části písčitá. Jen se kolem nás ze všech stran nasádlili Češi. A jak říkají jedni naši známí: „To, co na dovolené opravdu nechcete, je slyšet češtinu.“
Tahle pláž se od ostatních lišila tím, že byla obklopena zchátralými hotelovými komplexy. Prý skvělé místo pro urbex (urban exploration). Na parkoviště jsme přijížděli kolem jednoho opravdu krásného, byť zdevastovaného hotelu. Bylo vidět, že se stavěl hodně dávno. Dohledali jsme, že se se jedná o Grandhotel Kupari ze začátku 20. let 20. století, který je – a teď se držte – dílem českých podnikatelů Jaroslava Fencla a Jana Máši. Co víc, hotel stavěla česká firma, která na práci najímala a na místo vozila české/československé dělníky. Do Kupari prý jezdila i prvorepubliková společenská smetánka (předseda vlády Antonín Švehla, premiér František Udržal nebo pražský primátor Karel Baxa). Pro sousední zátoku bylo dokonce navrženo celé lázeňské městečko, na jeho realizaci už ale nedošlo. Skok v čase… Po roce 1945 se komplex dostal do rukou jugoslávské armády, která z něj udělala svou zotavovnu a přistavěla další hotely, došlo i na soukromou rezidenci Tita. Na místě mělo být v době největší slávy až deset hotelů v souhrnu pro 4 500 lidí. Další skok v čase… Chorvatská válka v roce 1991 zasáhla i Kupari, které je dodnes opuštěné. Smutný pohled a doklad dějinného chodu. Údajně se uvažuje o rekonstrukci celé oblasti. Nevíme, kdo je majitelem, jedna z možností snad počítá s odstraněním všech budov s výjimkou Grandhotelu. Tak uvidíme, jak to tu bude vypadat třeba za dalších třicet let. Dnes je na místě alespoň funkční záchod pro návštěvníky pláže a bar s pitím a pizzou.
Navečer jsme se šli ještě projít do přístaviště pod Brašinou. Po návratu na ubytování jsme se chtěli sbalit a ráno co nejdříve odjet… Z tohoto plánu ale nakonec sešlo a odjeli jsme vůbec nejpozději, co se nám zde zatím povedlo. Ty naše snahy jsou fakt marné.
Čekal nás přesun zpátky na sever, do Zadaru. Seznamácke mapy nám trasu vypočítaly na 4 hodiny. Tak jsme si řekli, že by bylo fajn cestu rozpůlit a udělat si nějaký výlet v rámci cesty. A když se nám líbilo v Bosně a Hercegovině, tak proč se do ní nevrátit? Tom našel krásné přírodní koupání pod vodopády Kravica na řece Trebižat. Miluju vodopády a možnost vykoupat se v jejich těsné blízkosti pro mě byla jasným ano. Teda dokud mě Tom mírně nevydesil poznámkou, že jsou tam vodní hadi.
Po cestě jsme se ještě na chvilku zastavili na vyhlídce nad Dubrovníkem. Původně jsme si říkali, že bychom tam mohli jet lanovkou. No, jak jinak, byla děsně drahá. Cesta nahoru autem byla dobrá, jen vyhýbání aut je trochu náročnější kvůli uzké cestě, hlavně v závěru. Výhled ale za to stál, navíc parkování zadarmo… Posuďte sami, staré město jako na dlani. Většina lidí zůstala na vrcholu hned na začátku, takže se jim město neukázalo v plné kráse, nám ale ano. Pak zpátky do auta a hurá do Bosny.
Na parkovišti (zdarma) bylo plno Čechů. Už zase?! Jakože tolik, že jsme měli pocit, jako bychom nebyli ani v Bosně a Hercegovině. Směrem k vodopádům se hrnul nekončící proud lidí. Ale musíme říct, že dole se to nějakým nám záhadným způsobem rozpustilo a přeplněně to nepůsobilo. Vstupné 20 KM se dle mě naprosto vyplatilo. Voda byla ledová, ale sledovat z docela malé vzdálenosti baldachýny zeleně na strmých skalách a kapénky vody odrážející se a tříštící se o hladinu i kamenné stěny, to je prostě dechberoucí. Člověk si skoro připadal jako v nějaké osvěžující vodní vánici. I toho hada jsem viděla, ale utekl/uplaval.
Chuť po Dubrovníku napravená, tak hurá do Zadaru.
PS: Tentokrát jsme včas vypnuli data.