(21) Shrnutí: Co je dobré vědět

Hledáte-li kultivovanou blízkovýchodní exotiku, Omán na cípu Arabského poloostrova je ideální volba. Příznivé ceny, dobré dopravní spojení, množství památek a přírodních zajímavostí, možnost pronájmu auta, skvělé jídlo, milí a nápomocní lidí – to všechno na vás čeká. Tak neváhejte a vyrazte, dokud jde ještě o neobjevený kout (arabského) světa.

Bezpečnost

  • V Ománu se člověk cítí naprosto bezpečně. Strach jsme nepocítili ani jednou. Klasicky se doporučuje vyhýbat se davům při případným demonstracích apod. Omán je z pohledu skladby lidí velmi pestrý (zhruba 2,5 milionu Ománců a 1,5 milionu cizinců), z čehož vyplývá i tolerance vůči různým stylům oblékání apod.
  • S oblibou říkám, že po setmění se snažím v Praze vyhýbat Václavskému náměstí nebo třeba parku před hlavním nádražím, v Ománu jsme se nikdy nedostali do místa, kde by nám bylo třeba jen trochu nepříjemně. Když jsem šel za tmy koupit vodu do malého obchůdku, byla to úžasná procházka.
  • Díky zákazu alkoholu nikde nenarazíte na opilce.
  • Za dva týdny jsme viděli všeho všudy dva žebrající muže (oba na začátku súku na Mutrahu) sedící na zemi s miskou na peníze.
  • Máte-li oblíbené prstýnky, hodinky, řetízky apod., není důvod je nechávat doma. Pozornost přitahovat nebudou.

Oblékání

  • Co se týče Maskatu, lze si na sebe vzít prakticky cokoli. Samozřejmě v uvozovkách. Ženy by měly zapomenout třeba na minisukně. Třeba kraťasy na ulici nejsou ani u žen problém.
  • Na dveřích obchodních center jsou piktogramy zakazující vstup v krátkých šatech nebo kraťasech. Dodržování tohoto pravidla se nevyžaduje, není-li oblečení příliš vyzývavé. Kraťasy do obchodů často nosí i pracující cizinci (Indové apod.).
  • Půjdete-li do mešity, jsou povinností u muže dlouhé kalhoty a u ženy dlouhé nohavice nebo dlouhé šaty, dlouhý rukáv a šátek. Stejně tak na prohlídku opery v Muscatu byste měli jít „slušně“ oblečení.
  • Na pláži mohou být ženy bez problému v bikinách. Neměly by si ale nikdy sundávat vrchní díl plavek a měly by rovněž zapomenout na až příliš odvážné střihy plavek (i na ty jsme ale narazili ve Wadi Shab).
  • Muži to mají jednoduché. Když se do ulic nevydají jen ve spodním prádle (případně bez něj :-)), mohou být klidní.

Jídlo, nakupování, restaurace

  • Z velkých supermarketů lze nakupovat ve Sparu, Carrefouru a Lulu. Na malé obchůdky narazíte různě na ulici. Všechno jsou samoobsluhy, v malých obchůdcích sice nemusí být uvedené ceny, ale celková suma vždy odpovídala tomu, co jsme za totéž platili v supermarketech. Tedy žádné dvojí ceny.
  • V supermarketech jsou všechny popisky i v angličtině a ceny jsou uvedené i v arabských číslech.
  • V supermarketech Lulu a Carrefour seženete vše. Ceny jsou v průměru stejné jako v ČR. Něco je samozřejmě dražší (ovoce, zelenina), něco levnější.
  • Vodou z kohoutku jsme si čistili zuby. Pili jsme výhradně balenou vodu. V pití v restauraci jsme měli několikrát led… – přežili jsme ale i tak bez úhony. Takže by to s vodou mělo být ucházející.
  • Hygiena v restauracích je dobrá. V Muscatu jsme, pravda, šli i kolem několika nevábně vypadajících, ale když vyloženě neumíráte hlady a jste ochotní ujít pár kroků navíc, vždy se najde dobře vypadající podnik. Ceny jsou i v restauracích příznivé, protože necílí primárně na turisty.
  • V některých obchodních centrech si možná budete připadat trochu jako „žebráci“. :-). My jsme třeba nakoukli do nákupní galerie přilepené k opeře v Muscatu a tam jsme opravdu moc nezapadali.
  • V restauracích není v rámci ománských zvyklostí dýško vyžadováno, od turistů se ale tak nějak čeká klasických 10 % z celkově ceny. Ovšem nedáte-li je, nic se nestane. Záleží jen na vašem úsudku, třeba v coffee shopech by dýško asi působilo zvláštně.

Ubytování

  • Při hledání ubytování narazíte na nabídky klidně za dva tisíce na osobu za noc (i víc), stejně tak ovšem snadno seženete i pěkné ubytování za cenu jako v ČR, i levněji. Dobré nabídky jsme našli na Booking.com i na Airbnb.
  • Ubytování nesezdaného páru v jednom pokoji není žádný problém.
  • Obzvláště když pojedete v létě, trvejte na tom, aby na ubytování vždy byla klimatizace. Bez ní by to bylo i během noci nemyslitelné.
  • Na naprosté většině ubytování je standardem wi-fi. Třeba v Al-Hamře ale nebyla (ano, na Bookingu bylo správně uvedeno, že internet v místě není), což nám posléze dost zkomplikovalo příjezd na další ubytování.
  • Ve všech případech jsme na ubytování měli evropský záchod. Ty byly téměř bez výjimky i všude jinde (letiště, hranice, památky, obchodní centra, restaurace apod.).
  • Elektrické zásuvky jsou britského typu (typ G). Proto se neobejde bez redukce.

Peníze a placení

  • Měnou je ománský riál. Podle toho, co jsme četli, by teoreticky mohlo být možné platit i měnami ostatních zemí Perského zálivu. Ale nespoléhali bychom na to (maximálně jako řešení v situaci absolutní nouze).
  • Dolary nebo eura lze směnit bez problému ve všech větších městech. Kurz dolaru k riálu je pevný, takže dolar může být z toho pohledu výhodnější než euro. Ve směnárně je požadován pas a telefonní číslo.
  • V době naší cesty (srpen 2019) byl kurz OMR/CZK zhruba 60, kurz USD/OMR byl 0,3845.
  • Ve všech supermarketech lze platit kartou. Na pronájem auta budete potřebovat kartu kreditní (NESTAČÍ debetní)!
  • Na většině benzinových pump lze platit jen hotově. Karty berou na některých pumpách Shell.
  • Riály lze vybrat s kartami Visa nebo Mastercard také z bankomatů. Jen jednou jsme narazili na problém, že s námi bankomat i přes zvolení angličtiny komunikoval v arabštině. Nepomohlo ani vytáhnout kartu a postup opakovat.
  • Smlouvání o ceně je teoreticky možné. Pokud ale nebudete chtít, smlouvat nebudete muset. V supermarketech i obchodech s potravinami na ulici jsou ceny fixní.

Doprava

  • Nezapomeňte si před cestou vyřídit mezinárodní řidičský průkaz (na úřadu budou chtít český řidičák, fotku a 50 Kč). Omán uznává „Vídeň“ i „Ženevu“ („Vídeň“ je platná až 3 roky, takže je výhodnější). Při půjčování auta na letišti chtěli v autopůjčovně řidičský průkaz vidět.
  • Při půjčování auta si nechte do předávacího protokolu zaznačit úplně všechny škrábance a poškození. Nikdy nevíte, jak moc bude autopůjčovna různé tečky v laku řešit, když budete auto vracet. Já jsem při přebírání hlásil opravdu vše a vracení pak bylo rychlé a bezproblémové. Zároveň si také protokol znovu prohlédněte a ujistěte se, že je tam vše skutečně zaznačené. Nás nikdo ani slovem nenutil do jiného než základního pojištění, ale přečtěte si pozorně všechno, co podepisujete.
  • V Dubaji taxikáři používají taxametry. Raději se ale před vyjetím ujistěte. Stačí se zeptat: „What´s the price?“ nebo „Do you go with meter?“ V Ománu jsem taxíky nevyužívali.
  • Dodržujte dopravní předpisy! Zní to možná jako zbytečná rada, ale opravdu si na značky dávejte velký pozor. Na některých dálnicích jsou stacionární radary i každé dva kilometry (někde jsou to bílé krabice na sloupku s čočkou, jinde asi 2,5 m vysoké černo-bílé či šedo-bílé sloupy mezi středovými svodidly)! Pokuty jsou poměrně vysoké a z karty, kterou jste za auto platili, vám mohou být údajně stržené i se zpožděním měsíce nebo dvou.
  • Jezdí se vpravo. Ve městech je maximální rychlost 40-60 km/h (podle značek), mimo město je obvykle rychlost 80 km/h na dálnicích 120 km/h (při překročení 120 km/h auto začne pípat a na přístrojové desce se zobrazí upozornění).
  • Na benzinových pumpách se vedle nafty nabízí benzin Mogas 91 a Mogas 95. Tankovali jsme Mogas 95. Tankují vždy výhradně zaměstnanci pump. Stačí otevřít nádrž, stáhnout okýnko a říct: „Hello, ninety-five, full, please.“
  • Pozor na zpomalovače rychlosti v podobě vypouklých asfaltových pásů. Z některých je smyté žluté šrafování a někde chybí značka, která na ně upozorňuje. Jsou občas i v místech, kde jaksi nedávají smysl, ale zase se nemusíte bát, že by byly uprostřed ničeho.
  • Pozor na kozy, osly a velbloudy. Zejména ve vesnicích, kde jsou kozy všude kolem silnic a přecházejí, jak se jim líbí. Jednou jsme dokonce v protisměru viděli osla uprostřed dálnice! Také pozor na cyklisty a chodce. Lidé na kole mají občas tendenci jezdit v protisměru (drží se na krajnici), chodci občas přebíhají i několikaproudé silnice nebo dálnice. Pozor, některá auta nesvítí ani ve chvíli, kdy už šero dávno skončilo.
  • Překvapilo nás, že ač je doprava v Muscatu opravdu hustá, jsou řidiči docela ukáznění. Také jsme se moc často nesetkali s troubením, ačkoli jsme na nějakém cestovatelském blogu četli, že se troubí prakticky neustále.
  • Hlavně v létě v autě nenechávejte elektroniku. Nevíme, na kolik se teplota za sklem na přímém slunci šplhá, ale baterky v mobilech, foťácích apod. by to nemusely zvládnout.
  • Několikrát se nám za jízdy na přístrojové desce objevila kontrolka změny tlaku v pneumatice. Poprvé nás to vyděsilo, podruhé vystrašilo, potřetí už jsme jenom zastavili a tlak zresetovali. Problémem je pravděpodobně změna tlaku vlivem změny teploty vzduchu.

Lidé, komunikace, etiketa

  • Pokud máte zkušenost s turistickými destinacemi arabského světa typu Egypt nebo Maroko, budete asi minimálně zpočátku nedůvěřiví. Není k tomu ale důvod. Ani jednou se nám nestalo, že by po nás někdo, kdo nás oslovil nebo kdo nám s něčím radil, chtěl peníze.
  • V Muscatu umí naprostá většina lidí velmi dobře anglicky. Samozřejmě to tak úplně neplatí u zahraničních pracovníků. V menších městech a na vesnicích je samozřejmě komunikace trochu problematičtější, ale vždy se nakonec člověk nějak domluví.
  • Pokud vás někdo pozdraví, k „Hello“ takřka jistě přilepí ještě „How are you?“ Většinou ale ani nečeká odpověď.
  • Vyvarujte se v páru na veřejnosti přílišných projevů vzájemné náklonnosti (např. piktogramy zákazu líbání na dveřích obchodních center).
  • Pokud plánujete volat přes Skype, nainstalujte si do telefonu VPN aplikaci (nám se osvědčil Psiphon). Skype je v Ománu blokovaný, takže se bez VPN neobejdete.
  • Pokud bychom si chtěli koupit místní SIM s internetem, stálo by nás to údajně cca 10 OMR. Zvládli jsme to ale bez větších obtíží i bez ní.

Památky, výlety, koupání

  • Z tzv. „must see“ památek v Muscatu jsou dražší opera a národní muzeum, v Nizwě pak Nizwa fort. Jinak by ceny měly být příznivé (viz poznámky v naší mapě). Za výjezd na Jebel Shams nebo vstup do wádí se neplatí nic.
  • Fotit lze prakticky cokoli. Držte se ale obecné poučky, která radí vyhýbat se vojenským a policejním objektům nebo potenciálně citlivým stavbám (např. vysílače, továrny apod.).
  • Pláže bývají přes den liduprázdné, navečer přicházejí místní (koupou se hlavně kluci). Co se tedy bezpečnosti týče, je to na vás. Sami musíte posoudit, jestli například nejsou příliš velké vlny (nebývají) apod. Nepřeceňujte své síly!
  • Pozor, kam až k pláži zajedete autem. Na pláže je vjezd aut zakázaný (cedule, můžete dostat pokutu), ale místní zákaz velmi často porušují. Pozor, pokud nemáte 4WD. Zůstanete-li v písku na opuštěné pláži, máte problém.
  • Na dvou místech jsme ve vodě narazili na medúzky. Těžko říct, jestli by nás požahaly, kdyby se nás dotkly, nezkoušeli jsme to. 🙂
  • Voda na plážích kolem Muscatu byla v srpnu neskutečně teplá, voda na plážích kolem Súru naopak velmi studená.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *