Co všechno by se vám mohlo hodit, než vyrazíte na dva nejvýchodněji položené ostrovy v souostroví Kanárských ostrovů, s čím je taky třeba počítat a na co se (ne)lze spolehnout…

– mluví se tu španělsky, anglicky neumí takřka nikdo ani v restauracích nebo na ubytování

– ceny jsou plus mínus jako v ČR, dražší jsou logicky turistické restaurace (ze známých obchodů lze využít Spar nebo Lidl)

– silnice jsou dobré kvality a provoz není hustý, parkuje se, kde se dá, a takřka vždy zdarma (z půjčoven doručujeme AutoReisen – velmi nízké ceny, absolutně bez problémů (+ jedno z mála míst, kde někdo umí anglicky, což jistě platí o autopůjčovnách všeobecně), jejich webu, který vypadá jak z 90. let, se není třeba bát; benzín zhruba euro za litr (plus mínus pár centů)

– řada pláží (takřka všechny) jsou na konci „polních cest“, nemějte strach, auto to zvládne (silnice vedoucí k pláži Papagayo a dalším v její těsné blízkosti na Lanzarote je zpoplatněná (3 EUR za vjezd)

– jsou tu švábi (třeba večer na ulici; ale jen občas, zase nečekejte, že vás budou jíst zaživa, s trochou štěstí na žádné ani nenarazíte)

– města, která nejsou turistická, působí obzvlášť večer poměrně divoce, ale není se čeho bát (každý tu jistě zná každého)

– na většině pláží jsou velké vlny, které dobře v polovině případů spíše neumožňují plavání (pozor: východní pobřeží rozhodně není zárukou vody bez vln), všude hodně fouká, je dobré si zabrat některý z kamenných kruhů, které jsou na takřka každé pláži

– na památky je dobré chodit brzy ráno (většina jich otevírá v 10, což není zase tak moc brzy), nebo až večer; přes den je na většině míst hodně lidí.

– ráno jsme měli vždy zataženo, po ránu ale mraky vždy s výjimkou jednoho dne zmizely (je dobré mít v záloze nějaký delší výlet)

– v září jsme měli teploty přes den lehce pod 30 °C, večer lehce nad dvaceti (zimomřivci snesou večer dlouhé kalhoty a dlouhý rukáv)

– všeobecné to zde odpovídá Evropě (žádný kulturní šok nečekejte)

– pokud vám nevyhovuje plavání a opalování se v plavkách, můžete je odložit prakticky vždy (výjimkou mohou být pláže typu Papagayo na Lanzarote, kde je hodně lidí, jinak se tu nahota na plážích neřeší)

– je třeba s sebou mít vždy hodně vody, na většině pláži není nic kromě písku (na navštěvovanějších bývá restaurace)

– před odletem z ČR se dobře podívejte, jak vypadá zelená barva (tady na ni skoro nenarazíte)

– skoro vždy lze platit kartou, včetně památek (hotovost mějte ale určitě na věci jako zmrzlina, pohledy apod.), z bank jsou hojně zastoupeny Bankia a Santander (jejich bankomaty jsou bez problémů)

– prý se nesmí vyvážet lávové kameny (mám tři malé v batohu, uvidíme)

– zásuvky jsou jako v ČR, veškerá elektronika bez problémů

– údajně zde mají úzké odpadní potrubí (to jako fakt?), pročež je zde minimálně na veřejných místech vyžadováno vyhazování použitého toaletního papíru do koše vedle záchodu (ano, je to divné)

– voda tekoucí z kohoutků údajně není valné kvality (jde o odsolenou mořskou vodu), balenou vodu lze koupit v lahvích od 0,5 l, barely mají 5 nebo 8 l.

– pro cestu mezi ostrovy po moři lze využít služeb lodních společností Lineas Romero, Armas a Fred Olsen (nejlevnější jsou Lineas Romero), lze využít i letadlo; cesta lodí z Playa Blancy do Corraleja trvá s Lineas Romero 45 minut