Den šestý: Pláž Papagayo a Charcos de los Clicos

Dnes jsme vyrazili na tu nejvíc navštěvovanou pláž na Lanzarote, Papagayo (mapa). Je to jednoznačně nejlepší pláž na koupání – průzračná voda, vlny malé, písek, takže ideál na plavání. (I když před přílivem byla cesta do vody přes pár šutrů.) Je to ale pláž malá, takže ta hromada lidí se nerozprostře. To je asi jediná výtka, když teda opomenu fakt, že se tu z vás stanou píseční lidé v důsledku absence ochrany před větrem v podobě kamenných půlkruhů. Doporučujeme aspoň brýle na oči. Jinak o přehlídku poprsí tu opět nebyla nouze – malá, velká, pevná, povislá, mladá, starší, každý si tu přijde na své, skoro jako bonboniera.

Cesta k tomuto ráji je však trnitá. Musí se kus po dost špatné cestě. Pokud někdo říká o D1, že je to tankodrom, měl by zkusit tohle. Malilinko lepší je to za mýtnou branou. Ano, za přístup k této pláži se platí, a to 3 eura. Kromě Papagaye jsou tu odbočky ještě na další pláže, mezi nimi i na nudistickou, na kterou si to Tom hrnul nejdřív. Prý omylem, ale já mu to moc nebaštím.

Po koupačce jsme zajeli ještě obkouknout Charcos de los Clicos. Je to krásná laguna zabarvená dozelena, údajně snad od řas.

Tahle podívaná nás nestála nic, ale během ní jsme si uvědomili hlad, tak jsme neplánovaně zapadli do blízké restaurace, a tam už nás to něco stálo. :)) Ja si dala grilované kalamáry (10 €, ceny jsou bez daně), Tom mořského vlka (12 €), oba jsme byli spokojení, jen jsme se shodli, že slovo „grilled“ tady asi neznamenalo grilované, ale smažené na pánvi. Ani jeden jsme snad nikdy dřív nezažili, že bychom před jídlem dostali víc než jednu věc „na zahnání hladu“. Velmi milý číšník nám donesl nejdřív dva mini smažené sýry (ne eidamy) s marmeládou, to tady frčí, pak donesl rozpečené bulky s máslíčky a hlavně jakýmisi majdami ze zeleného a červeného pepře, to je tu běžně podávané před jídlem, a pak další várku smažených minisýrů s marmeládou, které jsme už nesnědli. A na závěr po jídle nám ještě nalil každému karamelový likér. Námitky typu „jsem řidič“ byly odignorovány větou „to nevadí“. Mé „nepiju“ odměnil o malinko menší dávkou, ale stejně jsem do sebe nakonec kopla i Tomův. Byl moc dobrý.

Teď už spát, na zítra máme velke plány.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *