Plánovali jsme famózní svatební cestu. Dva týdny na Mauriciu. Chtěli jsme si to užít se vším všudy. V Číně ale měli jiný názor. Dlouho jsme doufali, že se Mauricius nakonec otevře ještě před začátkem naší dovolené, bohužel se tak ovšem nestalo. Když na přelomu září a října Mauricius uzavření svých hranic prodloužil o dva měsíce, bylo jasno, populární líbánková destinace (pro tentokrát) padá.

Pravda, hledání náhrady zase tak složité nebylo. Afriku jsme vyloučili, do Asie nelze de facto nikam. A tak jsme si řekli: Proč si vlastně nezopakovat Kanáry? Vždyť to bylo super… A bylo rozhodnuto. Minule jsme byli na ostrovech Lanzarote a Fuerteventura, tentokrát jsme tak zvolili Gran Canarii a Tenerife. Standardně dva nejnavštěvovanější ostrovy souostroví, dnes však, podle všeho, téměř bez turistů. Běžně jsou Kanárské ostrovy obecně populární mezi Brity, ti ale nyní musí po návratu z nich do karantény, a tak se jim nechce dvojnásob.

Nakonec to byl trochu souboj s časem. Česko se v žebříčku zemí podle šíření nákazy koronavirem v přepočtu na 100 000 obyvatel šplhalo každým dnem hrdě výše, až zbývalo předběhnout v Evropě už jenom Francii a Španělsko. Musíme přiznat, že jsme se trochu báli jestli nás také Španělé nezařadí na nějakou obdobu našeho červeného seznamu, ale nakonec se zadařilo. Odletěli jsme. A podle některých dat nám už teď zbývá skutečně překonat jenom to Španělsko. Konečně jsme (v něčem) lepší než Francie. Hurá!

Z ČR jsme vyrazili 22. září, na Gran Canarii doletíme 23. září. Na konci měsíce pak přeletíme na Tenerife, odkud se budeme vracet 7. října. 8. října bychom tak měli být zpět v Praze.

Jediné, co nás trochu trápí, je to, že vlastně vůbec nevíme, co budeme ty cca dva týdny podnikat. Je to fráze dnešních dní, ale jsme na tom poslední dobou špatně s volným časem, takže v kombinaci se vší tou nejistotou to dopadlo tak, že jsme tentokrát nic nezjišťovali, neplánovali, nepřipravovali. Až teď například zjišťujeme, že je řada turistických „míst“ zavřená. Ale vy všichni kdo nás aspoň trochu znáte, určitě víte, že na nás si nějaká ta nuda nepřijde, my svatební cestu prožijeme naplno. Včetně skoro 17hodinového přestupu v Miláně, kde právě teď sedíme na prázdném letišti a už asi podvacáté posloucháme, že to nemáme přehánět s tou lidskou blízkostí 🙂

Jen na okraj pár informací, kdyby dnes někdo podobnou cestu zvažoval. Pokud míříte do Itálie, je třeba vyplnit dotazník, který ale po příletu nikdo nechce (aerolinka se na něj ovšem ptá při odbavení). V Itálii na letišti měřili po příletu všem termokamerou teplotu. Do Španělska je třeba také vyplnit formulář, na konci kterého je každému cestujícímu přidělen QR kód předkládaný po příletu do země. Obojí je k dispozici v angličtině, odkazy případně raději hledejte sami, situace se vyvíjí poměrně rychle a formuláře se mohou měnit. V Itálii ani ve Španělsku (včetně Kanárských ostrovů) se Čechů cestujících z Česka netýká karanténa ani povinnost předkládat negativní test na covid-19.